Previous Next
Křečovitý surrealismus VERONIKA KOŠNAROVÁ Obsáhlá obrazová monografie Krása bude křečovitá, resp. stejnojmenná výstava, probíhající od května...
Příspěvek k fenomenologii niternosti JOSEF HRDLIČKA V roce 2014 vydal francouzský filozof Jean-Louis Chrétien (1952) knihu nazvanou Vnitřní prostor. Navazuje v...
„Za večerních červánků“ HELENA CHALUPOVÁ Ve dnech 2. a 3. června 2016 se v prostorách Clam-Gallasova paláce v Praze u příležitosti 200. výročí...

Česká literatura 65, 2017/3

Studie / Studies

MARCIN FILIPOWICZ — ALENA ZACHOVÁ [Univerzita Hradec Králové — Uniwersytet Warszawski; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Paměť domu v žánru rodinné ságy

Studie vychází z teoretických předpokladů paměťových studií a klade si za cíl zjistit, do jaké míry a pomocí jakých mechanismů může být individuální paměť literaturou ovlivňována. Zaměřuje se zejména na univerzální zkušenost individuální paměti, a to na paměť rodinnou. Věnuje se potenciálnímu způsobu utváření tohoto typu paměti literaturou, konkrétně žánrem rodinné ságy, který v předloženém výzkumu reprezentují nejvýznamnější evropské a české texty tohoto typu: John Galsworthy Sága rodu Forsytů; Thomas Mann Buddenbrookovi; Roger Martin du Gard Rodina Thibaultů; Georges Duhamel Chronique des Pasquier; Virginia Woolfová The Years; Jan Vrba Soumrak Hadlasuc rodu; Helena Dvořáková Pád rodiny Bryknarů; Vladimír Neff pentalogie Sňatky z rozumu. V uvedených textech studie analyzuje topos domu, představující ústřední místo formování rodinného prostředí i rodinné paměti. Vychází přitom z Bachelardovy poetiky literárního prostoru a zaměřuje se na dva typy představ, domy minulosti a domy budoucnosti. Podle Bachelarda dům může být v paměti a literatuře zachycen jako stabilní místo, kotva dětství, nebo jako místo dynamických proměn spojených s realizací projektu budoucího domova. Úvahy týkající se prostoru domu zkoumaných literárních děl jsou v závěru studie porovnány se vzpomínkami rodinných příslušníků v rámci výzkumu orální historie. Z provedené analýzy vyplývá, že rodinná sága zdaleka ale nenaplňovala archetypální představy o domě minulosti a budoucnosti tak, jak je popisoval Bachelard. Rovněž výzkum paměti současných rodin ukazuje, že archetyp domu je naplňován poněkud jinými obrazy. Místem rodinné paměti není dům, ale jakékoliv prostory, v nichž dochází k setkávání rodinných příslušníků, důraz se přesunuje z místa na rodinné vztahy.

Memories of the house in the family saga genre

This study is based on the theoretical assumptions of memory studies and aims to ascertain the extent to which individual memory may be influenced by literature and the mechanisms involved. In particular it focuses on the universal experience of individual memory, i.e. family memory. It deals with the potential ways in which this type of memory is formed by literature, and to be specific, by the family saga genre, which in the present research is represented by the most notable European and Czech texts of this kind, i.e. John Galsworthy’s Forsyth Saga; Thomas Mann’s Buddenbrooks; Roger Martin du Gard’s The Thibaults; Georges Duhamel’s The Pasquier Chronicles; Virginia Woolfe’s The Years; Jan Vrba’s Soumrak Hadlasuc rodu (Twilight of the Hadlasuc Family); Helena Dvořáková’s Pád rodiny Bryknarů (Fall of the Bryknar Family) and Vladimír Neff’s pentalogy Sňatky z rozumu (Marriages of Reason). This study analyses the topos of the house within these texts, representing the central location for the formation of the family environment and the family memory, basing itself on Bachelard’s poetics of the literary space and focusing on two kinds of ideas: houses of the past and houses of the future. Bachelard contends that the house may be depicted in both the memory and in literature as a stable space, an anchor for childhood, or as a place for dynamic transformations associated with the realization of the future home project. Deliberations over the space of the house as examined in literary works are compared in the conclusion of this study with family members’ memories within the framework of oral history research. However, this analysis indicates that the family saga did not by any means exemplify archetypal ideas of the house of the past and the future as described by Bachelard. Likewise research into the memory of present-day families indicates that the archetype of the house is exemplified by somewhat different images. The location for the family memory is not the house, but any space in which family members meet, so the spotlight shifts from the location to the family relations.

 

PAVEL JANOUŠEK [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

My a Oni. „Zapomínání“ na českou kulturní situaci za protektorátu jako (nejen) literárněhistorický problém

Studie se věnuje problematice poválečných reflexí protektorátní literatury, respektive proměn jejího obrazu tak, jak si jej v jednotlivých obdobích utvářela česká literární veřejnost, případně literární a kulturní historici.

Us and them. ‘‘Forgetting’’ of the Czech cultural situation under the Protectorate as (inter alia) a literary historical problem

This study focuses on the issues surrounding postwar reflections of Protectorate literature and its changing image as formed in individual periods by the Czech literary public and by literary and cultural historians.
 

Rozhledy / Horizons

MARTIN TICHÝ  [Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Předválečná epizoda Otakara Theera. Reflexe tvorby a strategie

Stať, opírající se především o archivní prameny i o publikované texty programové povahy, zkoumá místo básníka Otakara Theera v rámci tzv. předválečné moderny v letech 1911–1914, zejména ve srovnání názorů na tvorbu a strategií realizovaných v literárním poli. Ukazuje, že zrod projektu Almanachu na rok 1914 je dán nejen částečnou kompatibilitou programů, ale především strategickým spojenectvím, jež má neznámým autorům zabezpečit publikační prostor a Theerovi potvrdit význam jeho poetických experimentů jako impulsu pro proměnu celé soudobé české lyriky. Zatímco tato Theerova strategie se jeví jako konstantní a vede k potlačování rozporů uvnitř skupiny (byť je Theer v neveřejných textech velmi zajímavě reflektuje), u mladých autorů (bratři Čapkové, J. Kodíček) jsou naopak rozpory vyhrocovány s tím, jak tato skupina po neúspěchu Almanachu zaujímá strategii radikální subverze dosavadního sémantického pořádku v literatuře, v tom i odmítnutí dosavadního dostředivého, individualistického konceptu tvorby, jejž se Theer snaží přes všechny experimenty s tvarem a epistemikou nakonec zachránit.
 

Otakar Theer’s prewar episode. Reflections of creative work and strategy 

This paper, based primarily on archive sources and on published texts of a programmatic nature, examines the place of poet Otakar Theer within the framework of ‘prewar modernism’ between 1911 and 1914, particularly in a comparison of opinions on creative work and the strategies implemented in the literary field. It shows that the inception of the 1914 Almanach project was based not only on the partial compatibility of the programmes, but above all on the strategic alliance that was to provide unknown authors with publication space and to confirm for Theer the importance of his poetic experiments as motivation for a transformation in Czech lyricism as a whole at that time. Whereas Theer’s strategy appears consistent, leading to the suppression of conflicts within the group (even though Theer reflects them in a very interesting manner in his private texts), the conflicts among the young authors (e.g. the Čapek brothers and Kodíček) are aggravated because following the failure of Almanach, this group adopted a strategy to radically subvert the previous semantic order within literature, rejecting the previous centripetal, individualistic conception of creative output, which Theer ultimately attempted to salvage despite all his experiments with form and epistemics.

Recenze / Reviews

Claudio Leonardi (ed.): Středověká latinská literatura (6.–15. století). Příručka — Eva Steinová

Eszter Kovács: „Légy cseheknek pártfogója, magyaroknak szószóllója…“ : Cseh-magyar jezsuita összefüggések a kezdetektől 1773-ig — JAN PIŠNA

Pavel Zavadil (ed.): Čeští jezuité objevují Nový svět. Dopisy a zprávy o plavbách, cestách a živobytí z Ameriky, Filipín a Marián (1657‒1741) — ONDŘEJ PODAVKA

Tomáš Hlobil: Výuka dobrého vkusu jako státní zájem II. Závěr rané pražské univerzitní estetiky ve středoevropských souvislostech 1805–1848 — DALIBOR TUREČEK

Martin Hrdina: Mezi ideálem a nahou pravdou. Realismus v českých diskusích o literatuře 1858–1891 — IVO ŘÍHA

Zuzana Říhová: Vprostřed davu. Česká avantgarda mezi individualismem a kolektivismem Zuzana Říhová (ed.): Neplač, vstaň a střílej! Próza české poválečné avantgardy. Praha, Akropolis 2016. 253 strany. — ILONA GWÓŹDŹ-SZEWCZENKO

Lenka Bydžovská, Karel Srp: Krása bude křečovitá. Surrealismus v Československu 1933–1939 — VERONIKA KOŠNAROVÁ

Kratochvil, Alexander (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd — KAMIL ČINÁTL

Stanislava Fedrová — Alice Jedličková: Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce — MARTIN TOMÁŠEK

Jean-Louis Chrétien: L’espace intérieur — JOSEF HRDLIČKA

Anotace, kronika a glosy

„Za večerních červánků“ — HELENA CHALUPOVÁ

Česká literatura a kultura za protektorátu — KAREL PIORECKÝ

Za Adolfem Scherlem — EVA ŠORMOVÁ 

 Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory