Previous Next
Jak se ctí vyváznu? K edici korespondence Jana Liera a Julia Zeyera EDUARD BURGET V roce 2014 vydala teatroložka Petra Ježková obsáhlou monografii Obležen národem dramatiků o prozaikovi,...
Ústupky, skuliny a niky. Německý příspěvek k české literární kultuře za protektorátu KATEŘINA PIORECKÁ „Za nesnáze způsobené válkou je české obyvatelstvo kromě samozřejmého hospodářského rozkvětu...
Kniha o Věnceslavu Metelkovi JIŘÍ POLÁČEK Je obecně známo, že součástí geneze románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1893) jsou texty Věnceslava...

Ve dnech 15.–16. listopadu 2018 se v  Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR (Na Florenci 1420/3, Praha 1) koná mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny?

Konference se zaměřuje na otázku, jak se v minulosti psaly a jak by se v budoucnosti mohly psát dějiny vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí, resp. jiných multietnických regionů. Sílící zájem o transkulturní vztahy mezi literaturami v minulých letech a řada bohemistických a germanistických projektů na tomto poli vytváří dnes potřebu ohlédnout se, zmapovat a kriticky zhodnotit literárněhistorické nástroje popisu těchto vztahů. Poté, co se literární dějepisectví v minulosti vyrovnávalo s kritikou „velkých vyprávění“, s impulzy narativní kritiky a s problematikou komparativní metody, vyvstává nyní před námi výzva psaní transkulturních literárních dějin.

Konference si proto klade tři cíle:

1) prozkoumat nejvýraznější přístupy, jimiž se v minulosti bohemisté, germanisté či klasičtí filologové vypořádávali s koexistencí odlišných lingvoliterárních kultur na území dnešní České republiky;

2) představit konkrétní literárněhistorické projekty syntetizujícího charakteru, které se potýkaly s obdobnými problémy v různých multietnických regionech Evropy;

3) zmapovat, kriticky zhodnotit a prohloubit konkrétní metodologické přístupy a koncepce, které by mohly být produktivní pro další psaní interkulturních literárních dějin, počínaje modely kulturního transferu nebo histoire croisée, přes metafory mostů, prostředníků a třetích prostorů až po problematiku regionalismu či paralelních literárních polí.

Účast na konferenci přislíbily čelné osobnosti bohemistiky a germanistiky, slovakistiky i slavistiky (s bohemikálním zaměřením) z České republiky, Německa a Rakouska. Konferenčními jazyky bude čeština, příp. slovenština, a němčina. Konference bude simultánně překládána.

Široká odborná a zainteresovaná veřejnost je srdečně zvána!

PLAKÁT