Previous Next
Slovníky modernistů a paradigmata moderny (zpráva z konference) BARBORA DOLEŽALOVÁ Ve dnech 19. a 20. září 2018 proběhla v Moravské zemské knihovně konference s názvem Slovníky...
Jak se ctí vyváznu? K edici korespondence Jana Liera a Julia Zeyera EDUARD BURGET V roce 2014 vydala teatroložka Petra Ježková obsáhlou monografii Obležen národem dramatiků o prozaikovi,...
Ústupky, skuliny a niky. Německý příspěvek k české literární kultuře za protektorátu KATEŘINA PIORECKÁ „Za nesnáze způsobené válkou je české obyvatelstvo kromě samozřejmého hospodářského rozkvětu...

95. svazek řady představuje soubor dvou charakteristických románů Egona Hostovského (1908–1973), předního autora psychologických a existenciálních próz, Dům bez pána a Půlnoční pacient.

Románem Dům bez pána (1937) vrcholí v Hostovského tvorbě typ tradiční psychologické prózy. 

Sourozenci Adlerovi, kteří se po smrti otce, židovského lékaře, scházejí v rodném domě, jsou jedinci pronásledovaní minulostí, samotou či pocitem viny. Citová krize, která přiměje každého z nich odhalit skrývané tajemství, se však stane impulzem k obnovení vzájemné důvěry.

Román Půlnoční pacient (1959) ve svazku zastupuje autorovu poválečnou exilovou tvorbu. Téma absurdity lidské existence ve světě narušené mezilidské komunikace se zde promítá do situace evropských emigrantů v Americe v době studené války.

V obrazu jejich života postupně převládne ztráta víry v pozitivní ideje a touha uniknout politické realitě. Hostovský v románu, který se v cizině stal jedním z nejúspěšnějších jeho textů, uplatňuje špionážní prvky, ale také grotesku a ironii.

Edici připravila Štěpánka Pašková, komentářem oba romány doprovodil Václav Vaněk.