Previous Next
Kniha o Věnceslavu Metelkovi JIŘÍ POLÁČEK Je obecně známo, že součástí geneze románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1893) jsou texty Věnceslava...
Kunsthistorické čtení autobiografií KLÁRA SOUKUPOVÁ Německý soubor studií zabývajících se autobiografickými texty, Das eigene Leben als ästetische Fiktion, by...
Za esejistikou Sylvie Richterové JAKUB ČEŠKA Petr Král měl jistě pravdu, když si ve svém polemickém textu (namířeném proti Kunderovským paradoxům Milana...

Ve středu 4. 4. v 17:00 prosloví Josef Vojvodík v rámci cyklu Literárněvědné fórum přednášku Paradox a paraexistence: fragilnost umění a dobrodružnost umělce mezi dějinností a přírodou. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Přednáška vychází z „ontologického zkoumání v oblasti estetických fenoménů“, jak jednu svoji studii z roku 1928 specifikoval její autor, filozof Oskar Becker (1887–1965), který se myšlenkově pohyboval ve světě teorie (matematické) vědy, modální logiky a současně ve světě estetické zkušenosti a básnických obrazů. Becker, který se v roce 1926 habilitoval u Edmunda Husserla prací Mathematische Existenz. Untersuchungen zur Logik und Ontologie mathematischer Phänomenen (Matematická existence. Zkoumání k logice a ontologii matematických fenoménů), situoval filozofii právě mezi básnictví a vědu. Přednáška chce sledovat otázku, co může z Beckerovy filozofie (para-)ontologie uměleckého díla a tvoření jako „fragilnosti“ vyplývat pro (negativní) teorii médií, jak ji rozvíjí zejména Dieter Mersch? A co znamená Beckerova teze o paradoxní situovanosti umělce a jeho díla mezi sféru „čisté přírody“ a „čistého ducha“?