Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

V úterý 13. 3. v 17 hod. se Richard Müller v rámci cyklu LVF bude věnovat vztahu literární vědy a informační teorie na materiálu díla Franze Kafky a české experimentální tvorby 60. let. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Druhý příspěvek v rámci jarní části Literárněvědného fóra bude reflektovat pronikání prvků informační teorie do literární estetiky a sémiotiky, zejména v myšlení Umberta Eka a Miroslava Červenky. Zamýšlet se bude zvláště nad pojmem šumu (interference) a nad tím, jaké problémy s sebou nese jeho promítnutí z technické oblasti do sféry literární a umělecké komunikace i pokusy o jeho využití pro estetickou manipulaci s „kódem“. Pozměněn získal koncept šumu a interference (jako paradoxní podmínka a počátek veškeré komunikace) značnou rezonanci v pozdější kulturní a mediální teorii, teorii systémů či filosofii vědy (Michel Serres). Přednáška se zaměří se na dva materiálové okruhy. V návaznosti na Kittlerovu tezi, že nová média konce 19. století zpřítomnila zvuk reálna a umožnila jej reprodukovat, bude nejprve interpretovat rezonanci přítomnosti technických médií – jako zvěstovatelů desakralizace a ztišení smyslu – v díle Franze Kafky. Pozornost pak obrátíme k interpretaci některých literárně-vizuálních experimentů 50. a 60. let 20. století (Vladimír Burda, Zdeněk Barborka), v nichž nejenže „kontrolovaná náhoda“ získala výsadní postavení produktivního principu, ale pro něž se zároveň informační teorie a estetika staly explicitní inspirací. Přitom se zdá, že chceme-li tyto průniky informační teorie a literárně-vizuálních experimentů vývojově zařadit, je nezbytné zapojit mediální i kulturněkritické hledisko.

POZVÁNKA