Previous Next
Three Textual Cultures: With Roger Chartier on manuscripts, books and digital media An interview with Roger Chartier took place on the 25th May 2016 in the context of his lecture tour, organized by the...
F. X. Šalda MMXVII BARBORA ČIHÁKOVÁ — TEREZA ŠNELLEROVÁ Konference Na šaldovský sedmičkový rok odpověděla Revolver revue ve spolupráci se...
OBHÁJENÉ DIZERTACE 2017 Zpracovala VERONIKA JÁCHIMOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají...

Dne 14. února zemřel ve věku osmdesáti pěti let významný literární historik Jaroslav Med, přední znalec moderní české literatury a výrazná osobnost soudobého kulturního života. Od osmdesátých let působil v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

 

Dr. Jaroslav Med

Rodák z Havlíčkova Brodu vystudoval knihovnictví a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v šedesátých letech pak vyučoval na různých odborných školách v Praze a věnoval se literární publicistice. Od studentských let spolupracoval s  regionálním nakladatelstvím v Havlíčkově Brodě, kde vydal soubor próz Hory a mračna (1959) a populárně zaměřenou práci Bedřich Václavek a Vysočina (1962, s J. M. Weimanem). Roku 1966 nastoupil jako vědecký aspirant do Ústavu pro českou literaturu, kde se věnoval literatuře přelomu 19. a 20. století. Dizertační práci Problémy české literární dekadence mu však již s ohledem na změny, k nimž v instituci na počátku normalizace došlo, nebylo povoleno obhájit (titul kandidáta věd mu byl přiznán až r. 1991). Od druhé poloviny 70. let Medova spolupráce s ÚČL pokračovala, když se podílel zejména na klíčové práci tohoto období  - Lexikonu české literatury. Roku 1988 vydal monografii o životě a díle Viktora Dyka, od devadesátých let pak napřel své hlavní úsilí k rehabilitaci a popularizaci do té doby marginalizovaných křesťanských autorů. V řadě studií a doslovů, soustředěných posléze do knižních souborů Spisovatelé ve stínu (1995, rozšířené vydání 2004) a Od skepse k naději (2006), seznamoval laickou i odbornou veřejnost s jejich dílem, jež se vstřícným naladěním interpretoval. Právě tuto část poválečného českého písemnictví pak představoval i v takových kolektivních projektech, jako byly Slovník českých spisovatelů od roku 1945 či čtyřsvazkové Dějiny české literatury 1945–1989. Se vstřícných ohlasem širší veřejnosti se setkala Medova poslední velká kniha Literární život ve stínu Mnichova, v níž v širokém historickém a kulturním kontextu představil dramatické intelektuální dění v období druhé republiky i jeho kořeny ve starších kulturních a ideologických diskusích.

Od devadesátých let Jaroslav Med také vyučoval na několika univerzitách, zejména Filozofické a Katolické teologické fakultě UK, kde inspiroval plejádu svých studentů a následovníků. Literárního života se účastnil též jako předseda redakční rady Perspektiv, kulturní přílohy Katolického týdeníku.

S Jaroslavem Medem odchází výrazná postava, jež bude české kultuře scházet.