Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Ústav pro českou literaturu AV ČR vydává publikaci Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém Adély Petruželkové. Kniha vychází jako 8. svazek edice Varianty.

 

peruzelkova000 copyKniha Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabývá dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907−1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla. Archivní soubor prací Jana Patočky začal vznikat s pořádáním autorovy pozůstalosti krátce po Patočkově smrti. Dvacet sedm svazků této ineditní edice, kterou Patočkovi žáci připravili do roku 1989, představuje plnohodnotný pokus o uspořádání a kritické vydání Patočkových sebraných spisů. Na konci osmdesátých let se pomýšlelo na exilové vydání, které mělo vzejít ze spolupráce domácí, exilové a zahraniční badatelské obce. Porevoluční Sebrané spisy Jana Patočky vycházejí od roku 1996 a oproti předchozí řadě představují přeuspořádanou a doplněnou edici. Kniha sleduje vydavatelskou historii Patočkova díla a to, jak se při pořádání sebraných spisů uplatňují tematická, chronologická a další kritéria, jak se proměňuje podoba a rozsah edičního komentáře, zvláště při zacházení s edičně problematickými oblastmi (cizojazyčné práce či varianty česky psaných textů, neautorizované přednášky, jejichž znění se opírá o magnetofonové záznamy či zápisy posluchačů, fragmenty a náčrty). Na základě této analýzy se pak snaží pojmenovat obecnější zákonitosti ediční praxe a nastínit, jak se ediční řešení odráží ve způsobu zpřístupnění celku autorova díla, jehož vlastní tematicko-chronologický profil vhodnost různých řešení podmiňuje. V závěrečné příloze jsou zpřístupněny ediční rozvahy, komentáře a polemické reakce z období 80.–90. let, jejichž tématem byla otázka zveřejnění celku Patočkova díla (zastoupeni jsou I. Chvatík, F. Karfík, E. Kohák, P. Kouba, J. Němec, M. Petříček, jr., V. Prečan, J. Vladislav)