Previous Next
Slovníky modernistů a paradigmata moderny (zpráva z konference) BARBORA DOLEŽALOVÁ Ve dnech 19. a 20. září 2018 proběhla v Moravské zemské knihovně konference s názvem Slovníky...
Jak se ctí vyváznu? K edici korespondence Jana Liera a Julia Zeyera EDUARD BURGET V roce 2014 vydala teatroložka Petra Ježková obsáhlou monografii Obležen národem dramatiků o prozaikovi,...
Ústupky, skuliny a niky. Německý příspěvek k české literární kultuře za protektorátu KATEŘINA PIORECKÁ „Za nesnáze způsobené válkou je české obyvatelstvo kromě samozřejmého hospodářského rozkvětu...

Oddělení 20. století a literatury současné ÚČL AV ČR si Vás dovoluje pozvat na přednášku Václava Velčovského Jazyk za protektorátu, která se bude konat ve čtvrtek 11. února ve 14:30 v přednáškovém sále ústavu. 

Během protektorátu Čechy a Morava eskalovaly česko-německé vztahy, které je možné označit za specifické "nesoužití". Klíčovou roli v něm hrál jazyk. Mluvčí se k jazyku především v politicky extrapolovaných situacích staví jako k hodnotě, kterou je nutné bránit, a posilují puristické postoje. Právě prostřednictvím kódu dochází k zjevné identifikaci mluvčích, a může tak docházet ke stereotypnímu zjednodušování v případě protektorátu "uživatel němčiny = Němec = nacista" nebo "uživatel češtiny = Čech = odbojář". Nikdy dříve nezažily české země tak masivní, detailně a "vědecky" podložené pokusy ovlivnit prostřednictvím jazykové politiky jazykovou situaci na svém území. Jazyková regulace zasáhla všechny sféry veřejného života: správu státu, školství, jazykovou krajinu ad. Oficiálně se argumentovalo snahou začlenit co nejrychleji protektorát do říše, uvnitř nacistické správy pak snahou vytěžit a germanizovat středoevropský prostor. Přednáška se zaměří na dvě oblasti stěžejní pro pochopení fungování češtiny a němčiny za protektorátu: (1) na oficiální jazykovou politiku a (2) na postoje obyvatel k těmto kódům a (prostřednictvím dějin mentalit) na jejich možné reakce či životní strategie.