Previous Next
Kniha o Věnceslavu Metelkovi JIŘÍ POLÁČEK Je obecně známo, že součástí geneze románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1893) jsou texty Věnceslava...
Kunsthistorické čtení autobiografií KLÁRA SOUKUPOVÁ Německý soubor studií zabývajících se autobiografickými texty, Das eigene Leben als ästetische Fiktion, by...
Za esejistikou Sylvie Richterové JAKUB ČEŠKA Petr Král měl jistě pravdu, když si ve svém polemickém textu (namířeném proti Kunderovským paradoxům Milana...

Právě vyšlo druhé letošní číslo časopisu Česká literatura, jež je věnováno tématu filmové adaptace. Kompletní obsah spolu s ukázkami z čísla jsou k nahlédnutí na www stránkách časopisu. Po dlouhých desetiletích stagnace, kdy se zájem o vztahy mezi knihou a kinematografií pohyboval na okraji humanitních věd, se studium adaptace proměnilo k nepoznání. Humanitní vědci se přestali zajímat o adaptaci jako o hotový artefakt, předmět, který generuje „uzavřené světy“, a začali jej vnímat jako proces, v němž jsou starší obsahy dekódovány a přetvářeny pro nové publikum a který poukazuje na hlubší zákonitosti fungování kultury jako celku. Tematické číslo České literatury usiluje o nastolení dialogu mezi českou literární vědou, již zde reprezentují stati Petra Bubeníčka, Petra Málka a Petra Mareše, a soudobými trendy v oblastech studia vztahu literatury a filmu, studia médií, kultury a komunikace. Ty v čísle zastupuje přední současný teoretik adaptace ‘Thomas Leitch, který napsal pro Českou literaturu původní článek „Adaptační studia dnes a zítra“, různá dilemata adaptačních studií pak dokresluje rozhovor s Kamillou Elliottovou, která je dnes jednou z nejoriginálnějších světových badatelek v této oblasti.