Previous Next
Kapitoly z korpusové versologie — cesta správným směrem JIŘÍ MILIČKA Ve středoevropském prostoru se nikdy příliš nezdůrazňovala dichotomie mezi science a humanities, jak ji chápe...
Historia literaria v kulturách vědění LENKA ŘEZNÍKOVÁ Podobně jako další oblasti společenských věd také dějiny vědění prošly v posledních desetiletích...
Vědec a kulturní politik Arnošt Kraus VÁCLAV MAIDL Ve dnech 5.–6. října 2017 se na FF UK v Praze v Hybernské ulici konalo mezinárodní symposium Der...

29. 5. od 19 hod. v Goethe-Institutu (Masarykovo nábřeží 32, 2. patro) se uskutečnila diskuse „Kulturní paměť: Spisovatelé z České republiky, Německa a Ukrajiny hovoří o transgeneračním vzpomínání.“ Moderoval ji Alexander Kratochvil.

Pozvání ke kulatému stolu přijali  Radka Denemarková, Oksana Zabužko a Thomas Medicus.

Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných konfliktů. Zvláště od 90. let 20. století je pociťována nutnost usmíření, které by dokázalo traumatické vzpomínky uceleně harmonizovat a vytvořit evropskou kulturní paměť, což se projevuje i v literatuře a ve filmu. Autoři diskutovali o navzájem si konkurující paměti kulturní a historické v literaturách jednotlivých středo- resp. východoevropských zemí – i na pozadí konkurující si národní a nadnárodní paměti na obecnější evropské rovině.

Diskuse se konala v rámci dlouhodobého projektu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Kulturní a historická paměť, literatura a transgenerační vzpomínání. Projekt podpořil Česko-německý fond budoucnosti, Goethe-Institut a Univerzita v Kostnici.

 

 

POZVÁNKA