Previous Next
Víra v očividné poznání aneb Co s literaturou v době nedůvěry v slovo? MARIE ŠKARPOVÁ Lenka Řezníková si v knize Ad maiorem evidentiam. Literární reprezentace „zřejmého“ v textech J. A....
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...

Kalendář událostí

Předchozí měsíc Předchozí den Následující den Následující měsíc
Rok Měsíc Týden Dnes Vyhledat Přejít na měsíc
Kulatý stůl „Digital Humanities a literární věda“, moderuje Josef Šlerka, diskutují Richard Změlík, Petr Plecháč, Milan Tvrdík, Michael Woegerbauer a přítomné publikum  
úterý, 21. listopad 2017, 17:00 - 19:00
     

21. 11. od 17:00 se v přednáškovém sále ÚČL AV ČR uskutečnila veřejná diskuse „Digital humanities a literární věda“. Diskutovali Silvie Cinková, Petr Plecháč, Richard Změlík, Michael Wögerbauer, Karel Piorecký a přítomné publikum. Moderuje Josef Šlerka.

Debata se dotkla např. těchto otázek:

Kdy přestává být počítač nástrojem psaní a začíná ovlivňovat výzkumné cíle a postupy?

Jak by měla vypadat ideální literárněhistorická heuristika v éře velkých dat?

Je nadále udržitelný přístup ke zkoumání dějin literatury na základně úzkého výběru (kanonických) textů?

Existuje mezi distant reading a close reading konkurenční vztah?

V kterých oblastech literární vědy či pro která konkrétní témata jsou postupy digital humanities nejvhodnější?

Kde leží rizika při uplatňování těchto postupů v literární vědě/historii?

Které softwarové nástroje či infrastruktury by rozvoji digital humanities v literárněvědné bohemistice pomohly?

Měly by se stát základy programování součástí odborné výbavy literárních vědců?

POZVÁNKA