Previous Next
Nový pohled na počátky českého knihtisku VÁCLAV BOK Kamil Boldan, náš přední knihovědec specializovaný na studium prvotisků, předkládá po řadě odborných článků a...
Za Vlastimilem Válkem ZUZANA URVÁLKOVÁ „Vzpomínky jsou jediný ráj, z něhož člověka nelze vyhnat.“ Jean Paul Úmrtím doc. PhDr. Vlastimila...
Prožít dobu prostřednictvím slov MARKÉTA KITTLOVÁ Antologie Cesty do utopie je rozsahem a editorským záměrem monumentální dílo. Na téměř devíti stech...

Paměť, trauma a jejich narativy

 

Cílem přednáškové řady je seznámit odbornou i širší veřejnost s mezinárodní teorií historické a kulturní paměti, objasnit různé typy paměti, jejich funkce a s nimi spojené společenské praktiky, které se projevují mj. v literárních narativech jako prostředky konstruování a reflexe individuální a skupinové (sociální, národní) identity. Přednášky zahrnou vedle teoretických problémů také analýzy a interpretace příkladových literárních textů, případně intermediálních celků. Při výběru těchto textů si přednášková řada klade druhý, odvozený cíl: pojednat na případě středoevropských témat jednu z ústředních otázek dnešní Evropy: úlohu společných evropských pamětí.

 Součástí cyklu je kulatý stůl na téma literatury a paměti se spisovateli (červen 2012).

 

V letním semestru v rámci Literárněvědného fóra vystoupí:

 

25. 02. 2013

Urs Heftrich (Univerzita Heidelberg): Genocida a identita východoevropských Romů (v němčině)

 

11. 03. 2013

Wolfgang Müller-Funk (Univerzita Vídeň): Zur Konstruktion eines transnationalen Gedächtnisses in "Mitteleuropa".

Die  Benes- Lektüren von Jiri Grusa

 

23. 04. 2013

Jiří Holý (Karlova univerzita): Německá a židovská literatura a kultura (téma bude upřesněno)

 

21. 5. 2013

Lenka Řezníková (Filosofický ústav AV ČR): Literární reprezentace J. A. Komenského v 19. a 20. století a jejich mnemonické aspekty

 

29. 05. 2013
Transgenerační romány jako fenomén středo- a východoevropských literatur. Kulatý stůl se spisovateli: Radka Denemarková, Oksanou Zabužko, Thomas Medicus

11. 06. 2013

Václav Maidl (Rakouské kulturní forum): Odsun-vyhánění Němců v české literatuře

 

 

V zimním semestru v rámci Literárněvědného fóra vystoupili:

 

8. 11. 2012 v 18 h.                                                              

Aleida Assmann (Univerzita Kostnice): From Collective Violence to a Common Future: Four Models for Dealing with a Traumatic Past

(přednáška, pořádaná ve spolupráci s Ústavem germánských studi FF UK bude proslovena v angličtině, v rámci Týdne vědy a techniky,  v Malém sále Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1; prosíme o registraci na e-mailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

PLAKÁT 

VIDEOZÁZNAM PŘEDÁŠKY

 

18. 12. 2012 v 17 h. 

Alexander Kratochvil (ÚČL AV ČR, Praha): Trauma – literatura - kulturní paměť 

 

15. 1. 2013 v 17h. 

George Grabowicz (University of Harvard):   Cultural Memory and Ukrainian Literature: Taras Shevčenko's „Hajdamáky“  (přednáška bude proslovena v angličtině)

 

12. 2. 2013 v 17h.        

Manfred Weinberg (Univerzita Kostnice / Karlova univerzita): Das „unendliche Thema“ Erinnerung/Gedächtnis(přednáška bude proslovena v němčině)

 

Přednášky jsou veřejně přístupné. Není-li uvedeno jinak, konají se v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.,  Na Florenci 3, Praha 1.

 

Změny a aktualizace programu sledujte prosím na www.bohemistika.cz.

Pro případné informace kontaktujte dr. Dalibora Dobiáše, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

 

 

fond_budoucnosti_mensi

 

 

Přednáškový cyklus je realizován s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

 

 

 Staročeský dýchánek

 V rámci Literárněvědného fóra se uskuteční další volná řada přednášek zaměřených ke starší české literatuře a jejím širším kulturním a historickým souvislostem.

 

2012

4. září – Vendula Zajíčková: Staročeský passionál

Poněkud opožděné představení monografie o staročeském Passionále (cca 1357), sbírce 160 textů neznámého dominikána, a o jeho literární předloze, Zlaté legendě italského dominikána Jakuba de Voragine.

 

2. října – Jiří Matl: Řádové roucho i hraběcí dvůr – plaští Cisterciáci ve službách hraběnky Lažanské na dvoře v Manětíně

Přednáška nás zavede do dvou blízkých lokalit. Do cisterciáckého kláštera v Plasích a na nedaleký manětínský dvůr hraběnky Marie Gabriely Lažanské, rozené Černínové z Chudenic. Na přelomu 17. a 18. století, tedy za doby velkého rozmachu plaského kláštera, byli někteří plaští Cisterciáci na nedalekém manětínském dvoře hraběnky Marie Gabriely Lažanské činní a zanechali tam významnou stopu. Pokusíme se je blíže představit a přiblížit jejich činnost na konkrétních příkladech.

 

6. listopadu – Viktor Kovařík, Vratislav Nejedlý: [Nápisy na mariánských sloupech]

 

4. prosince – Jan Kvapil: Opitzovo kladivo na českou prozodii.

Má smysl se zas a znovu pozastavovat nad otázkou existence české jambické poezie? Jak vnímá jambus německá versologie a lze z toho vyvodit nějaké konsekvence pro versologii českou? A jakou roli v tom všem hraje poetická příručka „Das Buch von der deutschen Poeterei“ (1624) německého barokního básníka Martina Opitze?

 

2013

8. ledna – Jana Kolářová: "Chtějí-li křesťané s Turky bojovati, aby nepřítele svého dobře znali..." – Kronika nová o národu tureckém Johanna Löwenklaua (1594)

Kronika nová o národu tureckém je dílem německého historika a filologa Johanna Löwenklaua (1541-1594), jež v překladu Jana Kocína z Kocinétu vyšlo roku 1594 u Daniela Adama z Veleslavína. Přednáška by měla představit jednak český překlad Löwenklauovy kroniky a důvody, proč byl zvolen pro překlad a vydání právě tento text, a jednak právě vznikající edici tohoto díla.

 

5. února – Magdaléna Jacková: Masopustní hry v jezuitském podání

Jak se jezuité ve svých hrách vypořádávali z tradiční masopustní rozverností? Jak masopust reflektuje učenecké a intelektuální prostředí jezuitských škol? Vše na příklad dvou latinských her (jedné z Čech a druhé z Porýní) z poloviny 17. století.

 

5. března – Jana Maroszová: Tajemství Andrease Simla

Jak souvisí vyhnání nebo poválečný odsun Němců s lidovou zbožností Pošumaví v 18. století? O tom, ale také například o vzájemné souvislosti epitafu s vyprávěním o zázračném uzdravení a s národopisem 19. století, bude pojednávat kratší přednáška. Její podklad tvoří filologický rozbor německy psaného textu, dochovaného na jedné dřevěné desce, která se našla poblíž Nicova u Kašperských Hor a v současné době patří Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

 

2. dubna – Jakub Ivánek: [Katalogizace barokních písní o svatých a zastavení nad termínem "kramářská píseň"]

 

7. května – Marie Škarpová, Tomáš Slavický, Pavel Kosek: [Jesličky]

 

4. června – téma bude upřesněno